Agnes z Karlového ranče

Starší povídání o Agnese >>>

Dlouho jsem přemýšlela, co napsat o naši Agnese více. Povahou je stále naprosto stejná a její koníčky, totiž honění koček a hrabání v zemi ji zůstaly. Agnesa se sama rozhodla odejít do předčasného důchodu. To asi zaslouží trochu víc vysvětlit. I dříve neměla ráda procházky v dešti a ve sněhu, ale nechala se přemluvit. Teď ne, pouze na nejnutnější vyvenčení a potom hurá domů k venkovním dveřím, kde vzorně čeká, až se se zbytkem smečky vrátíme. A taky jí moc chutnají granulky naši seniorky královačky, které jí s chutí krade. Inu předčasný důchodce. :)

Agnesa navíc dostala novou a velmi důležitou funkci. Jelikož maminka změnila zaměstnání a nyní pracuje i na noční směnu, pomáhá jí Agnesa právě v těchto případech. Snad aby se tam nebála a nebo když si v noci zdřímne, aby ji měl kdo zahřívat. Nicméně Agnesa tímto dostala nový směr života a pokaždé, když jde s maminkou "pracovat" tváří se velmi důležitě.

A ještě bych neměla zapomenout na její nové a vylepšené loudění u stolu. Vím, že by to pejsci neměli dělat a dá se je to odnaučit, bohužel u nás se zatím moc nedaří. Ale zpět k věci. To loudění vypadá asi takto: Agnesa začne mručet, aby na sebe upoutala pozornost. A pokud dotyčný zvedne oči od jídla, zadívá se mu do očí a začne se (asi do rytmu mručení) třást, natahovat a pokud to je možné, tak i točit ocasem. Zatímco většina pejsků ocásky vrtí a při loudění s nimi tak nějak nesměle pohazují, Agnesa ten svůj roztočí co to dá, až si jeden není jistý, jestli si ho náhodou nevyšroubuje. Nejprve nás to pořádně vylekalo, ale jedná se o nový a neotřelý způsob loudění. Inu prohnaná aprikotka jak má být. :)