...just lovely poodles
PsInfo > Pes a právo

Pes a právo

Nedávno se mi do rukou dostala kniha:
Psí záležitosti aneb pes v hlavní roli od autorky JUDr. Radany Menšíkové. Pes a právo

Těm z nás, kteří nejsou vystudovaní právníci, tato kniha pomůže se zorientovat v mnoha psích záležitostech. Počínaje kupní smlouvu, přes náležitosti krytí, odchovu štěňat a konče strukturou a dokumenty FCI či ČMKU. Vše bezvadně zpracované pro laickou veřenost práva nevystudovanou a umožňující orientaci v našem právním systému, zákonech a vyhláškách, které se na majitele psů, potažmo chovatelé vztahují.

Člověk nemusí pro příklad chodit daleko. Vezmu si třeba svou kupní smlouvu; správně specifikovaný prodejce a kupující stejně tak jako detailní popis předmětu koupě, tedy štěňátka je samozřejmostí. Stejně tak je samozřejmostí smlouvy sjednaná částka. O tom se asi nikdo nebude přít.

Ale jak třeba naložit s požadavkem návštěvy štěňátka, kterou osobně považuji pro mne za důležitou? Pro mne je podstatný, protože chci vidět, jak se naše "ratolesti" vyvíjejí, ale chápu, že majiteli se může zdát rušivá a jako vpád do soukromí. Proto ve smlouvách specifikujeme, jak a kdy k návštěvě má dojít, a že nebude bez ohlášení. Což nám kniha potvrdila jako vhodný přístup.

Poněkud problematický se ukázal náš požadavek o zpětném odkoupení, pokud se nám nebudou zdát podmínky. Po přečtení knihy pravděpodobně tento prvek nezbývá než přeformulovat.

A jedeme dál. Další úskalí v (často nejen) naší smlouvě je posouzení zdravotního stavu a výživové kondice štěňátka v době předání. Jsme snad my či kupující natolik fundovaní, že můžeme s klidným srdcem toto posoudit? Pravděpodobně ve většině případů ne. A přitom stačí jen slovní úprava a nebo tento odstavec ošetřit trochu jinak... Rovněž se ukázalo, že je zbytečné ve smlouvě zmiňovat očkování a odčervení. Postačí je zmínit na jiném místě, například v manuálu, který dáváme novým majitelům.

Tolik asi k naši kupní smlouvě. Každý chovatel ji má nastavenou jinak, tu naši nám pomáhal sestavit právník a přeci ještě je tu a tam co vylepšit. Tady nezbývá, než se neustále zajímat a učit...

Se stejnou důkladností autorka přistupuje ke smlouvě o spoluvlastníctví či případům, kdy si chovatel ponechá pro sebe např. chovatelská práva a nebo se s majitelem dohodli na předvedení pejska chovatelem na výstavách. Víte, jak byste ošetřili tyto případy? Osobně jsme se pořádně zapotili, když jsme sestavovali první smlouvu o spoluvlastnicví pro fenku Sisi (Isis Dreamy Lady Teschiro). Co vše má být náležitostí této smlouvy? V té době jsme poměrně tápali a smlouvu několikrát předělávali, než jsme byli sto ji prohlásit za více méně v pořádku.

Pes a právo Ve stejném duchu se kniha zabývá stanovami a ostatními povinnými dokumenty klubové struktury, stejně si bere na mušku i dokumenty ČMKU. Víte co máte právo po klubu vyžadovat a jak se podívat na stanovy klubu a ostatní dokumenty správně? K čemu jste se jako členi zavázali? Za co Vás klub může vyloučit a co je v jeho kompetenci a co naopak ne (i když klub by si to jistě přál...)? Autorka pokládá spoustu otázek a nabízí na ně odpovědi - z pohledu práva. Jak by se daly problematické dokumenty a ustanovení uchopit a upravit k věcné správnosti.

Ačkoli nepatřím mezi veřejné doporučovatele kynologické literatury (každý má dle mého soudu právo zvolit si literaturu, která mu vyhovuje), zde ráda učiním čestnou výjimku. Skutečně doporučuji a palec nahoru autorce! Díky za čtivou a poučnou knihu!

TePe, 06.08.2013