Výlet s pudlem

Ani nevím, jak se to po±těstilo, ale vyskytl se volný víkend. Co s ním? No, nezůstali jsme doma, ale ve čtyřech lidech a jednom pudlíkovi jsme se vydali objevovat skryté krásy Čech. Tedy, vyrazili jsme do přírody, za památkami a za zá·itky. Po±těstilo se nám v±e v jednom, ale o tom a· později. Cílem se staly dvě zříceniny nedaleko sebe, Točník a ¬ebrák.

Sotva jsme ráno otevřeli oči, které by se je±tě chvíli rády dívaly na svět zpoza zavřených víček, čekal nás autobus a metro na vlakové nádra·í, kde jsme se potkali se zbytkem na±í výpravy - s Eli±kou a Kájou. Cesta do Zdic, odkud jsme se od vlaku vydávali, utekla jako voda. Trochu nám zkazilo náladu, ·e musíme jít cca 2 km po asfaltu a dal±í půl kilometr po cestě "co dům nepotřeboval" (nechápu, proč lidé vyhazují zbytky ze stavby nebo rekonstrukce na cestu, kazí to dojem, ±patně se po tom chodí a pro psí tlapky naprosto nevhodné).

Ale i tuto nesnáz jsme zdolali a konečně se procházeli v přírodě, kde bylo příjemně. Cesta na Točník bě·ela o překot, historky a zajímavé story se jen hrnuly a zá·itky - darmo mluvit :-). Energie a elánu bylo také dost. Betynka, je· zastupovala na±í smečku a doprovázela nás, byla naprosto nad±ená. Volné pobíhání, spousta očuchávání, klacky, ±i±ky... koně, krávy - pro Betynku velcí psi se kterýma by mo·ná mohla být sranda...

Na Točníku jsme potkali svatbu, viděli medvěda a zakusili práci průvodce. Pro ty, kteří zde je±tě nebyli - u vchodu dostanete mapu a povídání o hradu a dál u· je to na vás. Vybrali jsme ze svého středu toho s nejzvučněj±ím hlasem a sklony k předná±ení, tedy Honzu, k předčítání. Na druhém nádvoří to je±tě jde, ale na třetím nádvoří se průvodce zamotal do textu a bylo po uměleckém zá·itku. :-) Prolézáme, prolézáme, potkáváme svatebčany, nevěstu, lovčího s dravci a sovami, rytíře, spoustu lidí, ... Je±tě také přestávku na oběd z vlastních zásob, který vábí v±echny pejsky kolem. Je±tě ·e jsme si sebou vzali frolíky a lososové pochoutky pro pejsky v hojném mno·ství. Před odchodem je±tě nezbytné foto a aby to fotografovi nebylo líto, vzala jsem to do svých rukou a vyfotila ho také. Z recese předvádí profesionálního handlera - je±tě ·e pejsek má dobrou náladu a je nále·itě vylítaný - s trochou korektur se jim to docela povedlo, posuďte sami.

A vzhůru dolů, tedy cestou na ¬ebrák. Velmi zajímavá a hezká zřícenina s částečně dochovanou a částečně znovu vystavěnou hradní vě·í. Vy±krábali jsme se nahoru, Betynku jsme vzali s sebou - nahoru se nese v náručí Eli±ky. Výhled skutečně stojí za to. Mírně zvlněná krajina, lesy, kopce, vesničky, pole. Proto·e je před námi je±tě celé odpoledne, do±lo i na studium mapy - kam dál? Nakonec jsme něco vybrali. Po ·luté do Údolí ticha a potom po místní cestě na zelenou a dál po modré a· do základního tábora. Na mapě to bylo OK. Ani dolů se Betynce nechtělo po packách, tak úloha nosiče připadla na mne. A tam také vnikla hlá±ka tohoto výletu: "Ztratila jsem schody!" Ony zákeřně nebyly tam, kde jsme je hledala :-).

Cesta ale nebyla jednoduchá jako na mapě. Do Údolí ticha vedla zajímavá cesta - částečně po silnici, částečně přírodou. Dozvídáme se o geo-cachingu (je to tak správně, Karlosi?) - cestování po vyznačených bodech pomocí souřadnic v GPS, míjíme bernského sala±nického psa za plotem, který by se k nám nejrad±i přidal a cesta se vine dál a dál. Údolí ticha se za cca 4 roky stalo chatařskou oblastí (mapa podle které jsme ±li je z roku 2003), není se čemu divit, je tam opravdu krásně. Místní jsou i velmi tvořiví a mají vztah k pohádkám. To dokládá mlýn na řece, který jsme potkali. Plný čertů, dokonce jeden vykukuje z komína a zase do něj zaléza :-).

Do±li jsme na kři·ovatku, kde jsme měli být a nastává hlasování, kudy dál. Nabízí se cesta přes "hřebeny" kopců a nebo podél řeky. V poměru 2:1 (1 se zdr·el hlasování - taktický to tah Karlíku ;-) ) jsem byla přehlasována a jdeme podél řeky. Vzhledem k tomu, ·e den před výletem pr±elo se cesta změnila v blátivou cestu. Ale jak říká Honza i Eli±ka - chybu přeci neuznáme - tak se plahočíme dál. Dobrá nálada se pomalu vytrácí, proto·e nás začíná tlačit čas a kilometry v nohách (alespoň mne). Před sebou je±tě asi 10 km, uprostřed ničeho. ¦kody po orkánu Kyrill ani zde nejsou je±tě úplně odklizeny. Přes bahni±tě a kmeny stromů, dál a dál. Z krásně učesaného a vykoupaného psa máme najednou orange- tana (opak black and tana - tj. černý pes se stopami apricot barvy na nohách, tzv. pálení), tedy v na±em podání apricot psa s černým pálením, tedy spí± bahnem na nohách. Ale nesmírně spokojeného. Betynka má dobrodru·ného ducha, to jí nelze upřít.

Nakonec jsme se z toho vymotali a s radostí vítáme zelenou značku. Dochází nám voda, proto byl Honza vyslán k místním s cílem opatřit novou. Bohu·el v té oblasti voda nebyla pitná, nicméně jsme dostali láhev neperlivé minerálky. Dobří lidé je±tě nevymřeli - pozitivní zpráva.

A kvap sílí, před námi je±tě 7,5 km a hodina a půl ne· nám odjede poslední vlak. Dal±í jede a· v neděli ráno. Navzdory vysílení jsme zvládli ujít 2 km za necelých 25 minut a to, ·e dojedeme včas se začíná rýsovat. Abychom se vyhnuly té hrozné cestě zpočátku, volíme "zkratku" po silnici. Situace začíná být dramatická ve chvíli, kdy se nad námi kupí mraky. Okolní kopce najednou mizí a dle ±era je· se nad nimi vzná±í, tam asi pořádně leje. Bohu·el u· nám moc nejde zrychlit, únava se projevuje. Na±těstí jsme nezmokli a· tolik, chytli jsme jen kousek. Na nádra·í díky tomu dorá·íme o 15 minut dříve ne· odjí·dí poslední vlak.

Nakonec jsme dojeli v pořádku. Musel na nás být ú·asný pohled, jak se plou·íme po Hlavním nádra·í na±lapujíce jako tučňáci ( tedy někteří z nás) ulevujíce těm částem nohou, je· se zdají být nepou·itelné, hrozně bolí nebo nejdou po cestě vlakem rozhýbat.

Silné zá·itky se jen tak nevytrácí. Spoustě lidí jsme roz±ířili obzor, jak mů·e vypadat pudl - hlavě učesaný. ¬e je to čilé a zvědavé stvoření s velmi sportovním duchem. A· na to, ·e se ukazuje, ·e lidé rozli±ují dva druhy pudlů, pudl - ten, kterého potkáváme denně na ulici a francouzský pudl, to je ten ná±, tedy upravený a učesaný, na kterého je radost pohledět. V±echny musím zklamat, jedná se je o jedno a toté· plemeno. Tak·e cesta osvěty bude je±tě dlouhá... Pomo·te i vy a uka·te, jak vypadá správný pudl!!!

panorama se psem	výprava	na kři·ovatce	lovec
na nádvoří	kout se studnou	vá·ně...	...nevá·ně...
...co ná± pes doká·e =)	to jsme my!	z Točníku...	...na ¬ebrák
Terezka	Eli±ka	Kája	a Honza fotograf
mlýn plný čertů		čert v komíně