Jak střihnout pudla, část 1.

Rozjí·díme kurz

Naučit se střihnout by¶ v základu správně není zále·itost na pár chvil. Vy·aduje znalosti, informace - docela dost informací. A samozřejmě zku±enosti nabyté nejlépe pod odborným dohledem. K tomu samozřejmě jeden kurz nestačí. Na něco takového je lep±í sejít se vícekrát, i kdyby u· jen proto, aby se jeden ujistil, ·e jeden nevhodný postup třeba nenahradil jiným.

Ale začít se musí a tak se na prvním kurzu se±lo celkem patnáct strihačských adeptek. Vlastně jich celkem bylo víc, ale právě těm patnácti, které se pustily do praktického tříhání, se hlavně věnoval střihačský tým Myrna Krajtlová, Naďa Klírová a Jindři±ka Paroubková.

Stříhání není samozřejmě jen o technice samotné. K úspě±nému výsledku je zapotřebí příprava a o té je zase zapotřebí něco vědět. O tuto část nebyli přítomní ochuzeni, stejně jako o informace o vhodném střihačském náčiní. Ze slov profesionálky paní Krajtlové, místy doplňovaných zku±enostmi paní Klírové a Paroubkové, se tak v±ichni dozvěděli nejen teorii, ale i několikero praxí odzkou±ených zlep±ováků. Koneckonců, ono u· jen to správné dr·ení těch správných nů·ek není tak jednoduché jak by se mohlo zdát. ¬ádné "nějak popadnu ty nů·ky a stříhnu"...

A aby zúčastnění vědeli do čeho jdou, při±lo samo sebou na řadu předvedení střihů (baby, kontinentální a moderní) s příslu±ným odborným komentářem. Hloučky napjatě poslouchajících lidiček obklopovaly střihačské stoly, prohlí·eli si detaily a techniku ze v±ech mo·ných úhlů. Hlavně pochytit co nejvíce. Proto·e hlavní chod střihačského menu měl teprve přijít...

Pod kritickým okem zku±ených

Vlastní zku±enost je nade v±e. Mů·ete stokrát vidět a stokrát sly±et, ale samotná praxe vám dá mnohem víc. Ka·dý, kdo někdy absolvoval cokoli praktického, co vy·aduje i trochu komplexněj±í teorii, ví o čem mluvím. A je vlastně jedno, jestli vyrábíte podomácku dynamit, stanovujete koncentraci bůhvíčeho, analyzujete data nebo stříháte pudla. Dokud nevíte, co se skrývá za jednotlivými slovíčky správného postupu, nemů·ete se nazvat odborníky. (Jedna moc pěkná definice také říká, ·e odborník je ten, kdo se ve svém oboru dopustil v±ech mo·ných omylů.) Pod dohledem a zásahy zku±eněj±ích tak do±lo na to hlavní - vzít nů·ky do ruky (tím správným způsobem, jak jinak) a začít stříhat.
Nejsem si jist, zda je vůbec zapotřebí nějak sáhodlouze popisovat dění "na place". Konzultace s instruktorkami, předvádění co a jak, vlastní realizace a úpravy a sebekritické prohlí·ení vlastní práce. Laskavý čtenář promine ·e se omezuji na vcelku stručnou větu, ale jak jsem zmínil, stokrát o tom psát je stejně celkem zbytečné, kdy· za·ít je mnohem, mnohem hodnotněj±í. To nejdůle·itějsí probíhalo v přátelské atmosféře pod trpělivým dohledem zku±ených střihaček...

Jsme teprve na začátku, tak·e...

...pří±tě budou střihy jistě alespoň o chlup lep±í, elegantněj±í, zkrátka hezčí. V·dy¶ za jeden den se nedá obsáhnout - a nato· vyzkou±et - v±e, co by člověk potřeboval a chtěl. Stejně tak se vynasna·íme zúřočit i organizační zku±enosti tak, aby pří±tí kurz byl také o kousek dál. Jen tu střihačku pro ka·dého asi holt nezařídíme. Bylo by to určitě skvělé, ale tohle slíbit zatím nemů·eme.

Závěrem se rozhodně slu±í poděkovat týmu instruktorek (v±ak si to také zaslou·í) a v±em za pohodovou atmosféru. A pokud si ka·dý odnesl by¶ jen trochu něčeho nového a přínosného s sebou v sobě domů, stálo to za to. Konečně, ·ádný učený z nebe nespadl a k dobrým výkonům se musí ka·dý prostě nějak prokousat. A pokud mu v tom někdo vlídně pomů·e, tím lépe, ne?