Testování povah u pudlů
Cíl práce
Cílem práce je porovnání podmínek pro zařazení jedinců plemene pudl do chovného programu. Srovnávají se podmínky v zemi původu, ve Francii, jež má chovatelskou základnu shrnutu pod jeden klub – Club du Caniche de France – a podmínky, které jsou aplikovány v České republice. V ČR existují celkem 3 kluby pro plemeno pudl, jmenovitě Klub chovatelů pudlů (dále jen KCHP), Klub přátel a chovatelů pudlů o.s. (dále jen KPaCHP) a Pudl klub (dále jen PK). Dále je sledován vliv genetického potenciálu na vyjádření povahy pudla v dospělosti.
V rámci praxe byla navštívena klubová výstava bez zadávání titulu CACS dne 15.03. 2014 v Montlucon ve Francii (Régional d’Elevage). Vzhledem k absenci zadávaného titulu CACS se sešla pouze malá základna pudlů. Na klubové výstavě se prezentovalo celkem 27 pudlů všech velikostních rázů a barev. Posuzování se ujal Roger Barenne z Francie. V rámci této výstavy, během odpoledne, byla možnost složit povahový test, tzv. T.A.N. (Test d’Aptitudes Naturelles), jež je povinný pro všechny jedince plemene pudl k udělení titulu Francouzský šampion, a navíc slouží jako jedna z podmínek k zařazení jedinců do čistokrevného chovu.
Zkoušky T.A.N. se zúčastnila cca polovina zde vystavovaných pudlů. Mezi nimi i jediná zahraniční zástupkyně, naše fena středního aprikot pudla Isis Dreamy Lady Teschiro. T.A.N. posuzoval rozhodčí exteriéru ve spolupráci s vyškolenou činovnicí klubu. Každý pudl musel projít úspěšně celkem šesti úkoly, kde se testuje jeho pozornost, poslušnost, nekonfliktnost, vyrovnaná povaha a možnost nechat na sebe sáhnout i za situací, kdy to pro něho není běžné.
- 1. Průchod davem či skupinou lidí. Hodnotí se klid, sebevědomý projev a soustředěnost na majitele.
- 2. Kontakt s cizí osobou na stole. Se psem je manipulováno obdobně jako na výstavě, musí se jevit klidným, nechat si sáhnout na ocas, prohlédnout zuby.
- 3. Pes v náručí svého majitele (psovoda). Nestandardní situace; pes by měl zůstat klidný a jemný. V našem případě se paní dotýkala psa a hladila ho. V jiných případech, které jsem absolvovala s dalšími psy, jsme si s hodnotitelem potřásli rukou a nebo si jen povídali.
- 4. Kontakt s ostatními psy. Pes by měl být ideálně nečinný nebo může sám aktivně vyhledávat kontakt s jedinci svého druhu.
- 5. Poslušnost – chůze na vodítku. Pes by měl zůstávat poblíž svého psovoda a jít na prověšeném vodítku.
- 6. Povel – v našem případě povel ke mně. Cvik probíhal tak, že hodnotitel odvedl psa pár metrů od psovoda, odepnul ho z vodítka a psovod si přivolal psa. Hodnotí se radost a ochota poslechnout a splnit příkaz. V jiných situacích jsme absolvovali tento cvik na povel sedni kombinovaný s povelem zůstaň. Opět poté následovalo přivolání k majiteli.
Maximální hodnocení je 10 bodů. Skupina v rozmezí 7 – 10 bodů je hodnocena jako APTE = Schopná či vhodná do chovu; skupina s body 5 – 7 obdrží hodnocení AJOURNE = nerozhodné, odložené a skupina s méně než 5ti body je INAPTE = nevhodná k zařazení do chovu. V rámci výstavy Regionale D’Elevage prošli všichni pudlové úspěšně zkouškou T.A.N. a všichni byli hodnoceni APTE.
Literární přehled
Podmínky k uchovnění se většinou liší dle příslušného klubu. KCHP (KCHP, 2012)stanovuje vedle úspěšného složení bonitace i minimální zdravotní podmínky; pro ráz toy, trpasličí a střední vyšetření luxace patel (PL) a pro ráz velkých pudlů je povinné vyšetření kyčlí (DKK). Klub aktivně zvýhodňuje ty majitele, kteří svého psa nechají vyšetřit na onemocnění očí (nerozlišuje, zda oftalmologické či genetický test), odpouštěním bonitačního poplatku.
KPaCHP (KPaCHP, 2007) si stanovila jako minimální podmínky úspěšné složení bonitace a zdravotní vyšetření pro ráz toy, trpasličí a střední vyšetření PL a navíc také vyšetření očí (opět uvádí obě varianty – jak oftalmologické vyšetření, tak vyšetření genetické). Pro ráz velkých pudlů je povinné vyšetření DKK a povinné oftalmologické vyšetření očí.
Pudl klub stanovuje také chovné podmínky, bohužel nejsou veřejné a materiály se nepodařilo dohledat.
Pokud srovnáme podmínky s Francouzským pudl klubem (Dupas, Hallier, & Grandsart, 2008), vidíme, že tyto jsou mnohem přísnější. Francouzský chovatelský řád sice nemá popisnou bonitaci, běžnou v ČR, ale podmínek pro zařazení do chovu je více. Všechny velikostní rázy musí absolvovat výstavy stejného typu, jež jsou potřebné k dosažení titulu Francouzský šampion, tj. jedna mezinárodní výstava, výstava speciální pro plemeno pudl a Championat De France nebo National d’Elevage. Tyto výstavy jsou bodované a k uchovnění je třeba dosáhnout minima 2 body (ze 6ti maximálních). Test povahy, T.A.N., vyžaduje klub opět pro všechny velikostní rázy. Zdravotní vyšetření: pro ráz toy a trpasličí vyžadují vyšetření očí (klub uznává jak vyšetření genetické, tak oftalmologické), vyšetření patel; pro ráz střední se k vyšetření PL dokládá navíc i vyšetření DKK. Ráz velký má k výše zmiňovaným pouze vyšetření DKK, ne PL. Plus, oproti ČR, klub myslí i na hodnocení jedinců aktivních v chovu. Pudlové připuštěni do chovu jsou bodováni dle dosažených úspěchů svých potomků a následně rozřazováni do elitních tříd.
Jak ukazují studie (Ruefenacht, Gebhard-Henrich, Miyake, & Gaillard, 2002) , která statisticky zpracovala data od roku 1978 do 2000, a její pokračování (Meyer, Schawalder, Gaillard, & Dolf, 2012) v čase – od roku 1978 do roku 2010 - prováděná na plemeni německého ovčáka ve Švýcarsku, vlastnosti, které se zkoumaly – sebevědomí, nervová stabilita, temperament, tvrdost, ostrost, schopnost obrany a schopnost útočit – jsou geneticky podmíněné a vykazují určitou dědičnost (heretabilitu). Navíc, mezi některými existuje pozitivní či negativní korelace. Obdobných výsledků bylo dosaženo v práci (van der Waaij, Wilsson, & Stranberg, 2008), která statisticky vyhodnocuje výsledky Švédských povahových testů pro plemeno německý ovčák a labradorský retrívr. Ukázala, že nejenže existuje genetická podmíněnost i korelace mezi určitými vlastnostmi, ale navíc vyčíslili i koeficienty heretability pro tato plemena. Práce (Saetre, Strandberg, Sundgren, Petterson, Jazin, & Bergström, 2006) se zaměřila na porovnání švédských povahových testů mezi německými ovčáky a rotvajlery. Opět zde byl prokázán vedle působení prostředí i genetický základ pro dané povahy. Práce (Olson, Hall, Peterson, & Johnson, 2004) pohlíží na temperament z pohledu čistě genetického a genetických technologií. Informuje, že byly podniknuty úspěšné kroky k odhalení genetického základu temperamentu pomocí moderních genetických metod.
V případě, že by se české kluby rozhodly zpřísnit své chovné podmínky a do svých požadavků zařadit i testy povahy, které by plemeni jistě prospěly, nalezne podrobný návod, jak postupovat v (Taylor & Mills, 2006). Je to ucelený materiál, který popisuje základní obtíže vytváření testů povahy a zaměřuje se i na jejich statistické vyhodnocení a práci s výsledky. Stejně jako práce (Diederich & Giffroy, 2006), jež se zabývá standardizací testů povah, aby mohly být tyto mezi sebou porovnávány.
Dále by bylo by velkým přínosem pro chovatelé pudlů, kdyby údaje shromážděné chovatelkými kluby o chovných jedincích, jejich potomcích a hodnocení jednotlivých vrhů, byly volně přístupné pro chovatelskou práci.
Literatura
- Diederich, C., & Giffroy, J.-M. (2006). Behavioural testing in dogs: A review of metodology in search of standardisation. (97).
- Dupas, J. J., Hallier, M., & Grandsart, D. (11. 10 2008). REGLES D’ELEVAGE DU CLUB DU CANICHE DE FRANCE. Získáno 17. 03 2014, z Club du Caniche de France: http://clubducanichedefrance.fr/fichiers/REGLES-D-ELEVAGE.pdf
- KPaCHP, č. s. (09. 08 2007). Chovatelský řád Klubu přátel a chovatelů pudlů o.s. Získáno 17. 03 2014, z Klub přátel a chovatelů pudlů o.s.: http://www.kpachp.cz/cs/chovatelstvi/bonitacni-rad/
- KCHP, č. s. (06. 10 2012). bonitační řád klubu chovatelů pudlů Praha. Získáno 17. 03 2014, z Klub chovatelů pudlů: http://www.kchp.cz/wp-content/uploads/2012/10/Bonita%C4%8Dn%C3%AD-%C5%99%C3%A1d-KCHP_6.10.2012.pdf
- Meyer, F., Schawalder, P., Gaillard, C., & Dolf, G. (2012). Estimation of genetic parameters for behavior based on results of German Shepherd Dogs in Switzerland. 140.
- Olson, P., Hall, M., Peterson, J., & Johnson, G. (2004). Using genetic technologies for promoting canine health and temperament. (82-83).
- Ruefenacht, S., Gebhard-Henrich, S., Miyake, T., & Gaillard, C. (2002). Behaviour Tests on German Shepherd Dogs: Heritability of seven different traits. 79.
- Saetre, P., Strandberg, E., Sundgren, P. E., Petterson, U., Jazin, E., & Bergström, B. (2006). The genetic contribution to canine personality. (5).
- Taylor, K. D., & Mills, D. S. (2006). The development and assessment of temperament tests. (1).
- van der Waaij, E., Wilsson, E., & Stranberg, E. (2008). Genetic analysis of results of a Swedish behavior test on German Shepherd Dogs and Labrador Retrievers.