Záhadami a legendami se psím čumákem:
Kutná Hora
Fotogalerie pod článkem
Chtěje se pokusit navázat na Královskou cestu nejen s královkem z minlého roku, uspořádali jsme tentokráte procházku po Kutné Hoře - městu s bohatou historií.
Letáčky rozdané na jiné naši akci - Pudlím rašení v Pelhřimově - měly zajistit hojnou účast i mezi lidmi, kteří zatím dříve s žádnou naší akcí nepřišli do kontaktu.
A ta by byla poměrně velká nebýt chřipkového období. Z původních téměř tří desítek avizovaných účastníků se postupně během čtvrtka, pátka a soboty i neděle více než polovina omluvila právě pro nemoc či zotavení.
Proto téměř v komorním počtu sešli jsme se a vypravili na prohlídku Kutné Hory spojenou s bájemi k ní se vážící.
Zdá se to až k neuvěření, kolik se těch pověstí nakonec podařilo najít. Např. k založení Kutné Hory, ke Chrámu svaté Barbory, k Jezuitské koleji,.. Nezapomeňme ani na různé pohádkové poklady, zázrakem zachráněné havíře ze zasypaných štol, na ty kde dobro vítězí a nepoctiví jsou po zásluze potrestáni... a také na ty strašidelnější, na nepokojné duše nepoctivců bloudící v nočních tmách, ohnivý vůz ženoucí se korytem říčky Vrchlice, mstivém vodníku, o alchymistovi v samém srdci města, o nečistě obživlých či o nešťastné zazděné Rozině Ruthardově...
Celkem jsme měli pro posluchače připraveno 39 pověstí - těch podle nás nejzajímavějších. Prošli jsme tak v ruku v ruce s nimi křížem krážem staré město Kutné Hory. Část pověstí byla vyprávěna venku, další část potom uvnitř příjemné a starobylé restaurace V Ruthardce, kde nás příjemně přijali i se všemi našimi pejsky. Připravili pro nás také úžasnou hostinu, za kterou by se ve středověku žádný dům bohatého měšťana rozhodně nestyděl.
U výborného jídla s teplým pitivem v ruce postupně rozmrzala počáteční ostýchavost a výborně jsme si popovídali a navázali nová přátelství. Ostatně veselá nálada a nadšení účastníků je pro nás organizátory tou nejlepší známkou, že se akce líbila. Všichni si navíc kromě nevšedního zážitku odnesli na památku i slavné mince, které dal v Kutné Hoře razit Václav II. (víte které? :-) ).
Padl i nejeden zajímavý nápad na další nevšední akce a uvidíme, zda se do organizace těchto příjemných a neotřelých setkání pudlařů postupně zapojí i další lidé.
Je opravdu škoda, že mnoho dalších příjemných lidiček nakonec nemohlo dorazit. Z velké části vinou nemoci a občas možná i z jiných důvodů.
Ráda bych poděkovala personálu restaurace V Ruthardce za výborné jídlo a péči, se kterou se o nás postarali. Také manželům Hauserovým za velmi neočekávaný dárek pro všechny účastníky. Ale hlavně všem účastníkům a také ruským turistům za krásnou a kouzelnou atmosféru prožité první Adventní neděle ;-).